Medicína

Nakladatelství Pointa, 2026, vydání první, str. 128

Světový den srdce 29. září každoročně připomíná význam prevence kardiovaskulárních onemocnění. Ta zůstávají nejčastější příčinou úmrtí na světě, přestože velkou část rizik lze ovlivnit zdravějším životním stylem, včasným odhalením problémů a správnou léčbou.

Zdravější životní styl, tedy méně kuřáctví, kvalitnější strava i lepší preventivní péče, stojí pravděpodobně za příznivým vývojem počtu infarktů myokardu v posledních letech. Za posledních pět let jich ubylo o 10 %. Náklady na léčbu naopak každoročně o desítky milionů rostou, a to díky dostupnosti novějších, a tedy dražších léčivých přípravků. Tiskovou zprávu vydává VZP ke Světovému dni srdce.

Včas poznat, komu hrozí srdeční selhání, a zasáhnout ještě předtím, než se objeví první příznaky nebo rizika, například v podobě dechové tísně či otoků končetin. A u těch, kteří už jsou nemocní, léčit krom samotného srdce také obezitu. Tímto směrem se vydávají nová doporučení Evropské kardiologické společnosti (ESC), která se propíšou do české praxe. Mohou tak ovlivnit stovky tisíc českých pacientů, i těch, kterým srdeční selhání teprve hrozí. Kardiologové zveřejňují novinky při příležitosti Světového dne srdce, jenž letos připadá na 29. září.

Pilulka, nitroděložní tělísko, implantát, náplast, vaginální kroužek nebo kondom. Možností, jak se chránit před neplánovaným těhotenstvím, existuje mnoho. Ne každá metoda je ale vhodná pro každou ženu, liší se svou spolehlivostí, způsobem užívání nebo možnými vedlejšími účinky. U příležitosti Světového dne antikoncepce připomíná nezisková organizace Loono nejčastější otázky spojené s výběrem a užíváním antikoncepce.

Od ledna do 10. srpna 2026 spadlo v Česku nejméně srážek od roku 1961. S podzimními dešti se ale Češi do lesů vrátí – a spolu s houbařskou sezonou může přijít i další vlna nákaz od klíšťat. Loni připadla na září, říjen a listopad téměř čtvrtina všech případů klíšťové encefalitidy za celý rok, v některých předchozích letech tvořily podzimní případy dokonce zhruba třetinu. Podle aktuálních dat SZÚ bylo letos do konce srpna hlášeno 460 případů klíšťové encefalitidy a 10 683 případů lymeské borreliózy. Z toho 125 případů klíšťové encefalitidy a 2575 případů lymeské borreliózy jen během srpna. Riziko nákazy tedy s prázdninami nekončí. 

Na vlákninu se při sestavování jídelníčku často zapomíná, přestože má pro zdraví zásadní význam. Ovlivňuje trávení, střevní mikrobiom, hladinu cukru v krvi i celkové metabolické zdraví. Nejde navíc o jednu látku, ale o pestrou skupinu složek s rozdílnými vlastnostmi. Vlákninu dělíme na rozpustnou a nerozpustnou. Každá z nich se přitom v těle chová jinak a největší přínos má právě jejich vhodná kombinace.

Mléko, jogurty, sýry nebo smetana jsou pro mnoho lidí běžnou součástí jídelníčku. Někomu ale jejich konzumace způsobuje nadýmání, bolesti břicha, plynatost nebo průjem. Jednou z častých příčin je laktózová intolerance, tedy snížená schopnost trávit mléčný cukr laktózu. Neznamená to však automaticky, že je nutné vyřadit všechny mléčné výrobky. Důležité je především odlišit intoleranci od jiných příčin potíží a zjistit, co konkrétnímu člověku skutečně vadí.

Technologické inovace postupují v medicíně velmi rychle vpřed, ne vždy se ale dostávají tam, kde mají sloužit, tzn. do systému, ordinací nebo k pacientovi. Obdobně jako v jiných oborech i ve zdravotnictví prudký technologický vývoj předbíhá možnosti legislativního procesu. „Technologie jako AI v diagnostice, vzdálený monitoring pacientů nebo nové modely organizace péče tu jsou a neustále vznikají nové. „Zdravotní pojišťovny jako plátci péče ale nemají nástroj, jak zajistit jejich vstup do systému. Metodiku, která by nám jasně řekla, jak je posuzovat a vybírat, kolik za ně platit,“ vysvětluje ředitel VZP ČR.

Strnulá chůze, svalová asymetrie, nezvykle vytočené chodidlo nebo výrazně teplejší místo na těle. Zkušený masér může podobné změny zachytit a upozornit na ně. Přesnou diagnózu stanovit nemůže, je ale důležitým partnerem lékaře či fyzioterapeuta a předává jim informace, které pomohou při dalším vyšetření nebo terapii. „Role maséra je v systému péče o zdraví velmi cenná právě díky pravidelnému kontaktu s pacientem a schopnosti předávat dalším odborníkům důležité informace,“ říká vedoucí lékař Kliniky impedanční terapie.