Medicína

Seminář se uskuteční v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky 22. května 2026. Zaměří se na aktuální stav bezpečnosti ve školách a veřejných institucích v České republice a otevře odbornou diskusi za účasti odpovědných osob z jednotlivých institucí.

S příchodem teplých měsíců tráví Češi více času venku na zahradách, v parcích i lesích, ať už v rámci běžného režimu, nebo dovolených. Právě nyní ale začíná hlavní sezóna klíšťat, která mohou přenášet klíšťovou encefalitidu, virové onemocnění postihující mozek a nervový systém. Odborníci proto upozorňují na důležitost prevence, včasného zásahu i dodržení pravidel očkování.

Aktuální data potvrzují, že psychická zátěž představuje citelné riziko nejen pro český pracovní trh. Podle WHO jsou navíc v Evropě duševní onemocnění hlavní příčinou dlouhodobé pracovní neschopnosti až ve 40 % případů. V ČR přitom nebyl vědecky podložený program pro širokou veřejnost, který by nabízel přehled o nejčastějších obtížích v oblasti duševního zdraví a krizových situací s ním spojených. Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) ve spolupráci s Ligou za duševní zdraví proto připravily nový kurz První pomoc pro duševní zdraví.

Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR na základě dohody s Ministerstvem zdravotnictví ČR umožní od 1. 7. 2026 návštěvu mamografického screeningu i bez žádanky od gynekologa nebo praktického lékaře. V dalším kroku VZP plánuje propojit objednávkové systémy screeningových center s aplikací Moje VZP. Klientky by se pak v aplikaci na vyšetření mohly přímo objednat.

Únava patří k potížím, o kterých se dnes mluví čím dál častěji. Mnoho lidí ji ale stále bere jako něco, co k dospělému životu zkrátka patří. Jenže dlouhodobý pokles energie nemusí být jen důsledkem náročného dne nebo nedostatku spánku. Velkou roli hraje také strava, kolísání hladiny cukru v krvi, stres, pitný režim, hormonální změny nebo nízké zásoby železa.

Preventivní prohlídky pomáhají zachytit zdravotní změny, které člověk sám nemusí poznat, od krevního tlaku přes cholesterol až po první známky vážnějších onemocnění. Vedle pravidelných kontrol u lékaře ale může prevenci zpřesnit i znalost vrozených dispozic. Genetické vyšetření ukáže, ke kterým rizikům je člověk náchylnější, a může tak pomoci nastavit péči dříve, cíleněji a podle individuálních potřeb konkrétního pacienta.

Na Světový den hypertenze – vysokého krevního tlaku má smysl se na chvíli zastavit a pomyslet na delší a zdravější život. „Dlouhodobé téma této světové připomínky závažného zdravotního problému zní ‘Measure Your Blood Pressure Accurately, Control It, Live Longer!’, tedy Měřte si tlak přesně, mějte ho pod kontrolou, žijte déle,“ říká profesorka kardioložka z II. interní kliniky FN Plzeň. A rozhodně nejde jen o heslo – vysoký krevní tlak přichází tiše, bez výraznějších příznaků, ale nezachycen má závažné důsledky.

O vysokém krevním tlaku - hypertenzi se hovoří jako o jednom z největších zdravotních problémů současnosti. Hlavně proto, že jeho příznaky zůstávají dlouho skryté. Vážné následky, jako je infarkt, mrtvice nebo poškození ledvin, se mohou dostavit až po letech. Hypertenze už trápí téměř každého čtvrtého klienta Všeobecné zdravotní pojišťovny, konkrétně 1 311 204 pacientů. VZP za jejich léčbu vloni zaplatila více než 4,5 miliardy korun. Onemocnění se stále častěji týká mladších pacientů. Velkým problémem je chronický stres.Tiskovou zprávu vydává pojišťovna při příležitosti Světového dne hypertenze.

Při příležitosti Světového dne hypertenze varují lékaři před podceňováním onemocnění, které sice zpočátku nijak nebolí, ale patří k největším zdravotním hrozbám současnosti. Odborníci upozorňují, že vysoký krevní tlak je nutné vnímat jako velice komplexní „skládačku“. Aby byla péče opravdu komplexní a pacient byl chráněn, nesmí v této mozaice chybět žádný dílek – od měření krevního tlaku, přes dostatek pohybu a udržování optimální hmotnosti pomocí vhodně zvolené stravy, až po správně nastavenou léčbu. Důsledky nekompenzované hypertenze vedou k nevratnému poškození ledvin, rychlému rozvoji srdečního selhání a jsou hlavní příčinou infarktu myokardu i závažných cévních mozkových příhod.

Již téměř 30 let mezinárodní den upozorňuje na problematiku tohoto rozšířeného autoimunitního onemocnění. Celiakie se často vnímá jen jako onemocnění střev spojené s nesnášenlivostí lepku, jejímž řešením může být dieta. Jenže moderní medicína ukazuje, že realita je mnohem komplexnější. Celiakie je onemocnění, při kterém imunitní systém reaguje na lepek a poškozuje vlastní organismus, nejen střevo. Protože se ale celiakie může projevovat velmi různorodě, od potíží s trávením přes únavu až po neurologické problémy, mnoho lidí o svém onemocnění neví. Příznaky mohou být nenápadné a nerozpoznané.