Medicína

Hemoroidy má každý člověk. Jde o cévní polštářky v oblasti konečníku, které pomáhají udržovat jeho správnou funkci. O hemoroidálním onemocnění mluvíme až ve chvíli, kdy se zvětší, překrví nebo začnou vyhřezávat ven. K jejich vzniku přispívá dlouhodobá zácpa, časté průjmy nebo dlouhé vysedávání na toaletě. Riziko se zvyšuje také s věkem, během těhotenství nebo při častém zvedání těžkých břemen. Hemoroidy patří k problémům, o kterých se lidem příliš mluvit nechce. Často proto návštěvu lékaře odkládají a doufají, že potíže samy zmizí. Zpočátku přitom mohou být jen mírné, časem ale dokážou život znepříjemnit

Randomizovaná tříramenná intervenční studie sledující vstřebatelnost iontů z přírodních minerálních vod (RETAIN) přinesla výsledky co se děje v těle s minerálními látkami po jejich vypití. Cílem studie iniciované AquaLife Institutem bylo zjistit využití minerálních látek po jejich použití.

V České republice v posledních letech přibývá stále více lidí – mladých i dospělých – kteří mají problém se zvládáním vzteku, agresivitou či násilím a hledají způsoby, jak jej řešit. Jednou z možností je návštěva Regionálního terapeutického centra (RTC) provozovaného programem Stop násilí Diakonie ČCE. Kromě Prahy jsou v dalších sedmi městech České republiky.

Podzim vrací po hlavním období dovolených do našich dnů pravidelnější rytmus. Nabízí tak dobrou příležitost udělat si pořádek i v tom, co užíváme. Vedle léků na předpis se v tomto období mohou v domácí lékárničce objevit také přípravky na rýmu či kašel, vitaminy i bylinné doplňky. Každý z nich může být sám o sobě v pořádku. V kombinaci však mohou ovlivnit účinek léčby nebo zvýšit riziko nežádoucích účinků.

Migréna je neurologické onemocnění, na jehož vzniku se podílí více vlivů včetně genetických predispozic. Ty mohou pomoci vysvětlit, proč se obtíže opakují v některých rodinách a proč každý člověk reaguje na stejné podněty jinak.

Z původně malého pracoviště se dvěma lékaři a třemi sestrami se během tří desetiletí vyvinulo specializované centrum poskytující komplexní péči pacientům s chronickou bolestí. Centrum pro léčení a výzkum bolestivých stavů Fakultní nemocnice Motol a Homolka (FNMH) si připomíná 30 let od svého založení a nadále rozvíjí moderní diagnostické a léčebné metody.

V noci ze soboty na neděli 25. října 2026 se ve 3:00 ručičky vrátí na 2:00. Hodina spánku navíc zní jako dárek a pro srdce je podzimní změna opravdu šetrnější než jarní. Studie na desítkách tisíc pacientů ale říkají i druhou věc: hodina navíc srdce nechrání. Co se v těle při posunu hodin děje a jak ho zvládnout bez zbytečných výkyvů, vysvětluje kardiolog.

V neděli 25. října si posuneme hodiny o jednu hodinu zpět. Dobrá zpráva pro všechny, kteří si rádi přispí? Ne tak docela. Britští vědci zjistili, že hodina navíc se automaticky nepromění v hodinu spánku. A překvapivé jsou i výsledky výzkumů zdravotních dopadů změny času.

Chronická bolest zasahuje mnohem dál než do místa, které bolí. V Evropě s ní žije přibližně každý pátý dospělý a její přímé i nepřímé náklady mohou v jednotlivých zemích dosahovat až 10 % HDP. Za čísly se skrývají pracovní neschopnosti, ztráta soběstačnosti, narušené vztahy i roky života s omezením. U příležitosti Evropského dne bolesti proto odborníci upozorňují na důsledky, které ve zdravotnických statistikách často nejsou vidět, pacienti a jejich blízcí je však nesou každý den.

Do kdy lze nejpozději lze žádat o příspěvek z fondu prevence u VZP? Odpovídá Mgr. Viktorie Plívová, tisk. mluvčí